Prostě některé naše dětičky jsou vysokofrekvenční a vysokonapěťové. Nemyslím teď děti zařazené do skupiny ADHD a rychlé a s divokým temperamentem – což dělá více zastoupené ohnivé znamení.
Jsou to často děti hypersupersenzitivní. Jsou to děti klidně vnímavé a tiché. Pozorující a zdánlivě neaktivné. Ale nebudeme zevšeobecňovat.
Tyto děti mají často velmi zvýrazněný aspekt Neptunu k osobním planetám, důležitým místům horoskopu atp..Nebo i Uran k osobním planetám. Dokonce uran ve 12. domě, jako nevědomý vliv starého zápisu této energie.
Tyto děti nasávají ve svém okolí jakousi kolektivní energii. Představte si to, jako elektrický obvod. Když do slabého obvodu pustíme vysoké napětí, tak se může stát, že riskujeme..že obvod přepálíme.
Když máme rozsvícenou žárovku, a zhasneme, většina žárovek pomalu zchladne. Ale jsou i takové, které můžou udržet horkost dlouhou dobu po zhasnutí.
A takto to mají tyto naše děti. Možná to neumí tak rychle zkorigovat, možná je jejich úkolem (i úkolem rodičů) přijít na to, co s tím, možná se jim ta energie moc líbí a nechtějí se jí pustit…
A co teda s tím:
tato energie je dejme tomu, jako elektrika, nebo hrom s bleskem. A pro tyto účely potřebujeme mít dobré izolační obvody, a správný hromosvod.
Základem je výborné uzemnění.
Velmi často se tyto děti uzemňují přes maminku. Potřebují ji víc cítit (i když jsou mnohdy dost samostatné), být s ní, usínat s ní. Cítit její tělo, klid, přítomnost, stabilitu.
Na rodiče a obzvlášť maminky to klade velké nároky. Ale vezměme to tak, že je to jejich společný úkol – a ve všech případech, co znám – i pro tyto maminky bylo důležité se uzemňovat.
Nejdokonalejší formou uzemnění je uvědomění si TADY a TEĎ. Možná vám to přijde otřepané, ale tohle jsou staré techniky z východních nauk, které vždy zaberou. Naplánujte si pro sebe i pro dítě třeba 2x denně pětiminutovku bdělé přítomnosti.
Natáhněte si klidně budíka.
Nejdříve se to, maminko, musíš naučit ty sama – a dítě si to, jako hologram načte skrze tebe.
Být tady a teď – znamená zastavit se, podívat se, co dělám (dívám se jakoby z výšky na sebe a zapozoruji se), vnímám co cítím právě teď, co vidím, co slyším, jakou mám chuť na jazyku, a čeho se dotýká mé tělo(sedím, ruce se opírají o gauč, brýle se mi dotýkají nosu, tlačí mě ponožka nad kotníkem).
Vnímám své chodidla a taky svůj dech.
Výbornou pomůckou je i vnímání sebe v srdci – pokud tu nemáme potíže a bloky.
A jen pár minut být…
Když nás myšlenky odnesou..klidně se vrátíme.
Je dobré mít v srdci místo, kam se dítě večer odebera a ví, že je mu tam dobře, že tu najde klid.
Další formou uzemňování je práce s přírodním materiálem – vaření, pečení, zahrádka, péče o rostliny, zvířátka, pomoc s praktickými věcmi … a domácí práce vůbec.
Znám maminku, jejíž dcera se uklidňovala po celém dni ve škole (kde je křik a hluk a přepjetí) posloucháním ptáčků. Prostě měla nahrávky ptáčků.
Jiné dítě hodiny doma pozorovalo rybičky v akváriu.
Další nejpřirozenější pomůckou jsou všelijaké masáže a hlazení. Nejlépe chodidel, rukou a hlavy.
K planětě Neptun patří analogicky chodidlo a lymfatický systém – takže tudy podpoříte odtok přebytečného přepjetí a nánosů. Jemným hlazením celého těla…i obyčejným mačkáním chodidel.
A naposledy asi koupel. Voda se solí si dokáže neskutečně poradit s všelijakými nechtěnými emocemi…a pak ji vědomě pustíme do odpadu.
Dítěti to vysvětlete, je to názorná ukázka, co může s „přebytkem“ v sobě dělat.
Na další kapitolu je práce s kolektivními emocemi…ale o tom jindy…
Milé maminky, máte neobyčejné dítě, a berte to tak, že se takto společně učíte pracovat s neviditelným, které nás ale neskutečně ovlivňuje…
