Průběh, jakým probíhá léčení našeho těla, duše, našich rodů a životů – podléhá velkým mýtům. Představa je zidealizovaná a v podstatě nás podporuje v roli oběti. Myslíme si, že někdo/něco zázračně přijde a mávnutím ruky se stav vyléčí. (no, i to se stává, ale to je jiný příběh)
Realita je moc krásně vidět v animované pohádce Encanto. Kouzelný dům a všichni jeho obyvatelé dostali do vínku viditelný dar. Dar, který podporuje pocit dokonalé rodiny a bezpečného domova.
Mají v něm chopnost slyšet na dálku, uzvednout domy, mluvit se zvířaty, léčit nemoci koláčky….Všichni mají schopnost, až na Mirabel. Ta nedostala nic, Její osobu pomalu obaluje energie strachu…
Ostatní se bojí jí a ona se bojí sama sebe.
Zvenčí se zdá, že vidí všude jen trhliny a to, co nefunguje. Že zbytečně hledá problémy…však kdo by chtěl ničit dokanalý obraz? Babička se na ni zlobí, že pochybuje a pochybnosti hledá u druhých…
Jenže pochybnosti jsou tu, a chtějí, abychom je přijali a pomocí nich celý svůj život posouvali.
Není v našich silách držet všechny oblasti života v dokonalé nehybnosti. Pro nás je to dokonalé, ale co když je to už jen zvyk a křeč…a jak dlouho se dá taková křeč vydržet? A je možné vidět krásu ve zvyku? … To přece není přirozeností života.
Když přijmeme fakt, že proměna je konstatou života – jedinou jistou…můžeme uznat i to, že je důležité naučit se ztrácet a pustit.
Přestat chtít mít vše pod kontrolou.
Přesně v tomhle je to kouzlo, které chce naši víru v zázraky –
že i po rozpadu, který je v začátku proměn –
že po rozpadu přijde něco nového a krásného a přesahujícího.
A přesně takto se v pohádce podařilo postavit ještě krásnější dům. A Mirabel si potvrdila své úžasné schopnosti obnovy…a taky odvahy vidět věci, jak jsou.
A to je podstata léčení, přijmout konce a změny, odevzdat se procesu, umět přečkat období ničeho ve víře a pak hledat, co je tím novým darem.
Když si to připustíme, máme v rukách jednak schopnost se léčit a růst…
ale také nedržet se jen představy o štěstí,
nýbrž vidět kouzlo v okamžiku…v takovém, jaký je…
Protože , když mám schopnost spoluvytvářet si svoji nemoc, mám své jedinečné nástroje ji i spoluléčit…
