Je to příběh nádherné, laskavé, moudré a hluboké ženy, kterou život velmi prozkoušel. Skrze to jedno z nej zranění. Smrt dcery.
Její dětství nebylo vůbec růžové, ale nesmírně ji vybrousilo do diamantu. Vše uměla využít pro svůj růst.
Její minulé zápisy říkaly o zásluhách, kdy sama měla vysoké duchovní postavení, kdy pomáhala druhým. Vzpomínky na to ji vždy vedly.
Když dcera umřela, nechtělo se ji žít dál.
Zůstala velká černá díra. Jako když jí někdo odtrhne kus těla.
Jenže život po nás nechce, abychom zůstali umrtveni. A tak tato velká díra byla umocněna další zkouškou. Ztratila člověka, se kterým byla velmi propojena…a přišla další velká díra. Jakoby ji někdo trhal kousky jejích útrob.
Člověk by si řekl, to je nefér, proč jsme tak těžce zkoušeni. Proč je nám naloženo víc a víc.
V tomto případě jsme přišly na to, že její černá díra je z minulosti. Z jedné ztráty, která jí tolik zasáhla.
V současnosti bylo úkolem ženy zvednout se a rozpomenout se na své staré postavení a zásluhy…a brousit svůj diamant dál a rozdávat svou lásku, podporu, poznání a moudrost. Že vám to může přijít málo? Žít své pravé nastavení vyživuje naši duši hlubokým naplněním a vděčností. ☼
