V minulém článku zde jsem se zamyslela nad tím, proč terapie nezafunguje. Vypsala jsem šest základních důvodů.
Nyní si řekněme, co teda můžeme udělat pro úspěšnou terapii. Takovou, kde na konci je změna ( i kdyby až za několik měsíců, či za rok).
Řekla bych, že:
znát „záměr“ – co přesně chci posunout a změnit, co mě trápí nejvíc
(je to jako, když se chcete dostat do svého programu a zapomomněli jste správné heslo)
pokud záměr nevím – je to hlavním tématem terapie – (něco není dobře a já nevím co)
pocit zodpovědnosti za váš vlastní život. Zkušenosti,kterými procházíte a které nechcete, mají za úkol vám otevřít netušené části vás. Vy jste hlavní „zahradník“.
uvědomění, že nikdo za mě nic podstatného neudělá – ale nasměruje mně a pomůže
víra v úrovně života, které nás přesahují
víra v náš vývoj, jako bytostí
odvaha ke změně
odvaha vejít znova do bolesti
touha vidět souvislosti
touha odevzdat se procesu změny
touha vyléčit se
rozhodnutí – nemít vše pod kontrolou
uznání časové posloupnosti procesu změny
ochota k sebereflexi – touha poznat sebe do hloubky
prohlédnutí naší vnitřní brzdy (sebetrestání, negativní přesvědčení o sobě, vina, hluboké pocity selhání, žalu, utrpení apod.)
dobrá intuice ve výběru vhodného terapeuta a vhodné terapie
a naposledy jakýsi respekt k procesu, nebo úcta protože, co si budeme povídat…
No, raději už nepovídejme…protože o něčem se nemluví♥
